Tři kříže
- 1.2 km
Tři velké dřevěné kříže jsou podobenstvím biblické Golgoty, byly postaveny kolem roku 1640 jako výraz vítězné rekatolizace města a kraje, který byl předchozích 100 let oddán víře luteránské. Vrch je opředen četnými strašidelnými pověstmi o bludičkách a vraždě tří bratří. U Tří křížů stávala restaurace a zvláštní altán Camera obscura, v jehož ztemnělém prostoru se na stěnu promítaly světelné obrazy krajiny. Altán byl konce roku 1997 opět vystavěn. |
|
Thermal
- 1.6 km
Území dříve hustě zastavěné obytnými domy, penzióny, hotely (Pošta a Alice), domovy mládeže, školou, mateřskou školkou (dříve vila J.Mattoniho), domem armády, prádelnou, bylo vybráno pro výstavbu mezinárodního hotelu a kulturně společenského střediska. |
|
Tržní kolonáda
- 1.6 km
Na místě mezi staršími i novějšími výrony na úpatí Zámeckého vrchu (Fresser) a budovou staré radnice bylo r. 1883 vybudováno dřevěné provizorium ve švýcarském stylu (dle návrhu fy Fellner&Helmer, realizace tesařský mistr Oesterreicher z Vídně za částku 12 000 zlatých). |
|
Vřídelní kolonáda
- 1.6 km
Nejstarší zprávy o jímání Vřídla (Brudel) pocházejí z 16. stol.(1571). Původní vývěry termy v nejnižší části údolí, v řečišti Teplé, byly z několika důvodů (nutnost ohrazení výronů proti prosté vodě, nutnost ochrany výronů před velkými vodami a konečně nutnost vytvoření dostatečného spádu pro zásobování koupelen nábřežních měšťanských domů) nahrazeny uměle vytvořenými jímacími objekty na levém břehu řeky, které byly konstruovány z těsnící granitové desky a dřevěných pažnic). |
|
Divadlo K. Vary
- 1.7 km
Výstavba budovy karlovarského divadla byla zahájena v říjnu 1884 a již v květnu 1886 se konalo velkolepé zahajovací představení. Interiérům dominuje a k největším skvostům divadla patří opona od Gustava Klimta. Slavnostní znovuotevření divadla po generální rekonstrukci v letech 1993-99, provedené dle původních plánů vídeňských architektů, se konalo v červnu 1999. |
|
Lanovka Imperial
- 1.7 km
Nejstarší karlovarská lanová dráha ? zahájení provozu 18.5.1907 Délka tratě 127 m Maximální sklon tratě 495 promile Nadmořská výška dolní stanice 381,44 m Nadmořská výška horní stanice 436,63 m Výškový rozdíl 55,19 m. |
|
Jelení skok
- 1.8 km
Jelení skok je vršek, vypínající se nad centrem Karlových Varů. Kovová socha kamzíka z roku 1851, jejímž autorem byl berlínský sochař August Kiss. Nechal ho sem postavit baron Lützow, chtěl jím zasměšnit smyšlenou pověst o objevení Vřídla, protože právě v těchto místech byl podle legendy ten opravdový Jelení skok. Místo se stalo v osmdesátých letech cílem vandalského útoku, takže zde stojí jen pozdější kopie. Od hotelu Pupp sem jezdí lanovka, která pokračuje na vyšší stanici rozhledny Diana. Je zde stylová restaurace s malebným výhledem a i procházka lesními cestami přináší nečekané pohledy. |
|
Karlovy Vary, Lázně V.
- 1.8 km
Budova svým vzhledem navazuje na empírové stavby 19.století (arch. Franz Drobný). Výstavba lázeňského domu proběhla v letech 1905-0905. Jeho slavnostní otevření se konalo 17. června 1906. Lázně dostaly jméno císařovny Alžběty. Po roce 1970 byly Lázně V v interiérech dalekosáhle modernizovány a přizpůsobeny balneologickým požadavkům doby. |
|
Budova Pošty
- 1.9 km
Budova pošty je důležitým mezníkem mezi obchodní a lázeňskou částí města Karlových Varů. Pošta byla postavena v letech 1900 až 1904 podle plánů architekta Friedricha Setze. V době svého vzniku patřila k nejmodernějším poštovním zařízením na území bývalého Rakouska-Uherska. Ve výši 3. patra jsou nad pilastry umístěny čtyři alegorické sochy, které představují Lodní dopravu, Telegraf, Železniční dopravu a Poštu. Budova patří mezi státem chráněné památky. |
|
Městská tržnice
- 1.9 km
Funkční, přísně účelová stavba s trojlodní hlavní halou. Postavena v letech 1912 - 13, architekt F. Drobny. |
|
Smetanovy sady
- 1.9 km
Nejsevernější část lázeňského centra Karlových Varů. Smetanovým sadům dominuje balneoterapeutický ústav Lázně V. v pseudobarokním slohu. |
|
Goethova vyhlídka
- 2.0 km
Už silnice, která k ní vede z Hůrek, a jež byla vystavěna již v roce 1804, byla obdivuhodným dílem své doby. Je technickou památkou silničního stavitelství a poskytuje místy malebné výhledy. Rozhledna je přístupná zvenčí nebo z restaurace. Poskytuje kruhový rozhled na lesnaté okolí města, z něhož je však viditelná jen malá část. Stavba v novogotickém slohu z režného zdiva pocházíz roku 1889 a jmenovala se původně Štěpánčina rozhledna. Po přejmenováních s politickou motivací dostala jméno jednoho z nejslavnějších obdivovatelů tohoto kraje. |
|
Karlovy Vary - Lázně III.
- 2.0 km
Původně společenský lázeňský dům postaven v letech 1863-86 (arch. Renner, Labitzky, Hein), v romantickém slohu anglické zámecké neogotiky. V prvním patře je koncertní síň Antonína Dvořáka. Kulturní památka. |
|
Sadová kolonáda
- 2.0 km
V prostoru nejsevernějšího karlovarského pramene Sadového, jenž je sám zachycen ve dvorním traktu Vojenského lázeňského ústavu byla 16.10. 1880 firmou Fellner a Helmer zahájena stavba Blanenského pavilonu, výstavbu řídil karlovarský stavitel J. Waldert. V průběhu stavby, v r. 1881, bylo prosazeno rozšíření o promenádu Sadového pramene (náklady 2 500 zlatých) a téhož roku byla stavba dokončena. V r. 1966 byla provedena kvůli špatnému technickému stavu demolice vlastního Blanenského pavilonu a pro současnost zachována pouze část přiléhající k Sadovému pramenu. |
|
Jan Becher Muzeum
- 2.1 km
Nachází se přímo v centru Karlových Varů. Přímo v prostorách muzea je milé překvapení: ochutnávka výtečné Becherovky. Procházka historickými sklepy, množství unikátních dobových exponátů a fotografií. Projekce filmu, který možná poodhalí některá tajemství výroby tohoto jedinečného likéru ze srdce Evropy. |
|
Mlýnská kolonáda
- 2.1 km
Tato kolonáda, jedna z nejkrásnějších staveb ve městě, je vystavěna na místě starších lázeňských staveb a většího počtu pramenů. V polovině 18. stol. (1746) je v tomto prostoru provedeno jímání Nového pramene (dnešní Rusalka). |
|
Zámecká kolonáda
- 2.3 km
Zámecká kolonáda je vystavěna v nejstarší části města, v úpatních částech skalního masivu, jemuž dominuje Zámecká věž, dodnes zachovalá část gotického hradu. Skalním masivem, tvořeným karlovarským granitem zde prochází významná porucha zemské kůry, s níž jsou spjaty vývěry Zámeckých pramenů. |
|
Sluneční lázně
- 2.4 km
Relaxační místo nalezneme kousek za Galerií umění, v místech nad Poštovním Dvorem, když vystoupáme stezkou č.17 ? Findlaterovou stezkou. Mimo chatkovitého altánu Slunečních lázní tu je vybudované dřevěné posezení, ohniště a několik dřevěných lůžek na slunění. |
|
Chrám sv. Máří Magdalény
- 2.5 km
V interiéru dvě gotické madony, barokní oltářní plastiky (J. Eberl), oltářní obraz (E. Dollhopf) a postranní oltářní obraz sv. Máří Magdalény (J. Kramolín). Rok postavení 1732 - 1736; Architekt K. I. Dienzenhofer. |
|
Karlovarský pramen Vřídlo
- 2.5 km
Karlovy Vary jako město jistě každý Čech dobře zná, ale o jednotlivých jeho zajímavostech už se všeobecně moc neví. A karlovarský opramen Vřídlo je jednou ze zajímavostí, o které existují jisté nejasnosti. Mnoho lidí si totiž myslí, že tento pramen tryská tak vysoko díky nějakému elektrického pohonu, což samozřejmě není pravda. Pramen vyvěrá z hloubky až 3000 metrů a nad povrchem dosahuje výšky 12 metrů a smáčí tak kopuli kolonády. Takže - milí návštěvníci - žádná čerpadla ani jiný nepřirozený pohon. Jen síla země a vody! |
|
Karlovy Vary - zvonkohra
- 2.5 km
V Karlových Varech byla v minulém roce provedena rekonstrukce nové promenády v centru lázní. Myslím, že se opravy povedly a konečný vzhled Staré louky je určitě lepší než dříve. Stará louka omládla, zkrásněla a návštěvníkům tady hraje chodník pod nohama. Na dvou místech byla totiž instalována taneční zvonkohra. Tato umožňuje tvorbu krásných tónů pohybem člověka. Poskakováním nebo i tancem lze na bronzových destičkách vyloudit krásné jasné tóny. Devět bronzových tabulek je uspořádáno do tvaru čtverce a pod každou z nich je ukryt jiný zvukový prvek. Nadanější umělci mohou zahrát i celé písně. |
|
Malé Versailles
- 2.5 km
Objekt bývalé cihelny byl na sklonku 18. století přestavěn na hostinský sál se zahradním altánem a jde o jednu z nejstarších karlovarských hospod. Roku 1820 se zde německý básník J. W. Goethe zúčastnil měšťanské svatby. Na podzim r. 1996 byla znovuotevřena věrná replika původní výletní restaurace. |
|
Pravoslavný kostel
- 2.5 km
Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla - Pětikopulová stavba. Dle vzoru byzantsko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy postaven za přispění ruské šlechty. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje ruského cara Petra I. při stavbě domu U páva r. 1711. Rok postavení 1893 ? 1897; Architekt G. Wiedermann. |
|
Hotel Imperial
- 2.8 km
Nedávno zrekonstruovaný stylově zařízený neoklasicistní Lázeňský hotel Imperial. |
|
Grandhotel Pupp
- 3.0 km
V roce 1701 ze byl postaven tzv. Saský sál, v roce 1728 k němu byl přistavěn Český sál, který se stal nejoblíbenějším společenským centrem šlechty v Karlových Varech. V roce 1775 se do Karlových Varů přiženil cukrář Johann Georg Pupp, roku 1786 koupil Český sál a rodina Puppů proměnila Český sál během několika generací na velkohotel. Současná neobarokní podoba hotelu je z let 1905 - 1907. |
|
Lanová dráha Diana
- 3.0 km
Při návštěvě lázeňského města Karlovy Vary byste si určitě neměli nechat ujít projížďku lanovou drahou, která vede na rozhlednu Diana. O rozhledně se říká, že pokud na ní člověk nezavítá, nemá právo říkat, že navštívil toto krásné lázeňské město. |
|
Lázně I.
- 3.0 km
V místech bývalého, v pořadí druhého karlovarského pivovaru, stojí jedna z nejpůvabnějších kulturních památek města, balneoterapeutický ústav Lázně I. (dříve Kaiserbar, Císařské lázně, 1893-1895; Fellner, Helmer). |
|
Linhart
- 3.0 km
Na Sovově stezce se nachází Kaplička sv. Linharta. Několik desítek metrů nad ní v lese je torzo původně románského kostela sv.Linharta. Patřil do obce Obora, která byla staršího založení než Karlovy Vary, ale zanikla s rozkvětem města v 16.stol. Archeologický výzkum prováděný zde od r. 1989 Karlovarským muzeem odkryl dlažbu románského kostela a celou řadu architektonických detailů této památné stavby. |
|
Vyhlídka Karla IV.
- 3.0 km
Stavba v neogotickém slohu pochází z roku 1877. Poskytuje výhled z teras ve dvou patrech. Průhledem nad lázeňskou čtvrtí je vidět na Krušné hory, v jižním výhledu je část Slavkovského lesa s osou údolí Teplé. |
|
Kostel Pavla Farského
- 3.1 km
Do r. 1946 evangelický kostel sv. Petra. V novorománském stylu. R. 1864 přistavěna věž a zahájena stavba sousední fary. Architekt J. Zeissig |
|
Koupaliště Rolava
- 3.4 km
Koupaliště přístupné bezplatně veřejnosti s možností dalších volnočasových aktivit. |
|
Galerie umění
- 3.5 km
Postavena původně jako vzorkovna zboží Chebské živnostenské a obchodní komory. Od roku 1953 je zde výhradně galerie umění. Dvě křídla se zajímavým středním členěním. Postavena roku 1912, Architekt Seitz |
|
Japonská zahrada
- 3.5 km
Myšlenka na zřízení japonské kamenné zahrady vzešla od paní Masumi Schmidt-Muraki. Japonské inspirace a ohlasy mají v Karlových Varech více než stoletou tradici. |
|
Kaplička Ecce homo
- 3.5 km
Kaplička Ecce homo je z roku 1900. Prosnulé výletní místo se nachází na Chopinově stezce v sedle pod vrchem Diana. K odpočinku zde poslouží altán Chopinova chata a jižně od cesty najdeme i kamenné sedátko J.Aranyho. |
|
Rozhledna Diana
- 3.5 km
Rozhlednu Dianu nalezneme v lesích nad Karlovými Vary. Tyčí se do výšky 35 metrů, její ochoz se nachází ve výšce 30 metrů a můžeme z něj pozorovat nejen Karlovy Vary, ale i Krušné hory, Doupovské hory a Slavkovský les. |
|
Poštovní Dvůr
- 4.0 km
Klasicistní stavba z r. 1791 postavena karlovarským poštmistrem Josefem Korbem, aby sloužila jako přepřehací stanice poštovních koňských spřežení. Později se z objektu stalo významné společenské středisko. Dne 20.července 1894 zde zazněla poprvé na evropském kontinentě Dvořákova symfonie Z nového světa. V objektu se nacházejí sál Labitzkého z roku 1791 a sál Pruský z roku 1818 a lázeňskými hosty vyhledávaná restaurace a taneční a zahradní pavilon. |
|
Andělská hora
- 10.0 km
Nedaleko Karlových Varů se nachází zřícenina hradu zvaná Elgelsburg,která jakoby ležela ve stínu lázeňských měst a není tak často navštěvovaná.Zavítat sem můžete kdykoliv,nejsou zde otvírací hodiny.Pokud vystoupáte na vrchol,otevře se krásný výhled do krajiny.Překvapí nás i rozlehlost zřícenin,jenž ze zdola tak nepůsobí.Hrad je poprvé připomínán roku 1402,definitivně byl opuštěn po požáru roku 1718.Od té doby chátrá. |
|
Hrad Loket
- 10.0 km
Hrad Loket, vypínající se v nádherné poloze na skalnatém kopci v meandru řeky Ohře nad stejnojmenným městečkem, patří k našim nejcennějším středověkým památkám. Patří k tomu málu českých hradů, u nichž jsou ještě patrné některé části zbudované v románském slohu. Výrazné rysy vtiskla hradu gotika, méně se jej pak dotkla renesance. Konečnou podobu hradu výrazně ovlivnila jeho adaptace na c.k. věznici na přelomu 18. a 19. století, při níž byl - zcela zbytečně - odstraněn původní unikátní románský palác. Staveniště hradu předznamenalo jeho charakteristický půdorys: ústřední objekty vyrůstají z temena skály, zatímco přístupová cesta se k nim vine vzhůru sevřená pozdějšími stavbami (byť v době vzniku hradu bývala vstupní brána proražena v hradbě na východní straně a k jejímu přeložení došlo zřejmě až za Lucemburků). |
|
Hrádek Hartenštejn
- 20.0 km
Na trase Karlovy Vary – Praha se nalézá městečko Bochov. Ten střežili, v dobách minulých, dva hrádky. Hungerberk, který stával na návrší přímo nad obcí a Hartenštejn. Zatímco po prvním se nezachovalo nic (vypálen byl Jiřím z Poděbrad), druhý dále od silnice, je celkem zachovalý. Hartenštejn je dobře viditelný i ze „spojovací komunikace. Jeho věž je nově zdobena střechou, v relativním dobovém stylu. |